TJ SOKOL Hostivař
Historie Sokolské jednoty v Hostivaři
Hostivař, v letech založení Sokola, byla obcí převážně zemědělského charakteru. Tehdejší farnost soustřeďovala veškeré okolní dění - Hájů, Chodova, Chodovce a částečně i Horních Měcholup. Ze zakládajících stanov vyčteme den vzniku Sokolské jednoty 1. listopadu 1869. Začátky byly těžké. V té době zde také byly založeny spolky Svornost, Osvěta, Beseda Barák a jiné. Tělocvičná činnost se provozovala v sálech restaurací. A to zejména U Pešautů, později U Červených. Proto činnost postupně zaniká.
V roce 1874 je založena Sokolsko-hasičská jednota, která má také krátkou dobu trvání.
Až v roce 1893 se sešlo 15 odvážlivých nadšenců v hostinci U Pešautů, aby znovu založili Sokolskou jednotu (přes značnou nepřízeň hostivařského občanstva). Tento rok byl dlouho mylně považován za rok prvního vzniku.
Po 1. světové válce, kdy se počet členů podstatně zvýšil, se sport provozoval ve školní tělocvičně - na dnešním Trhanovském náměstí (dnes se zde nachází SKBÚ). Cvičitelé byli převážně učitelé ze Základní školy. Ale tyto prostory byly využívány i cvičenci z DTJ a FDTJ.
Velkým snem bylo získání vlastní tělocvičny. V letech 1923 a dalších bylo uvažováno o postavení sokolovny Na Groši, v blízkosti křižovatky Švehlova – Pražská. Projekt vypracoval místní architekt – stavitel Oldřich Šikýř. Život se však ubíral jiným směrem. Rozrůstání obce směrem ke Štěrboholům a Dolním Měcholupům, s předpokládaným průmyslovým rozvojem, přivodil změnu a výběr místa v prostoru proti nádraží Hostivař, v ulici U Branek č. 674. V den výročí založení Československé republiky dne 28. října 1931 byl slavnostně položen základní kámen, který je nyní zasazen ve stěně chodby před šatnami tělocvičny. Sokol ve 20. a 30. letech provozoval kino, pod patronací České obce sokolské (ČOS), v továrně Podhajský (TOS Hostivař), jehož výdělek sloužil k financování výstavby sokolovny podle projektu významného architekta ing. Ladislava Machoně. Podle jeho návrhů vznikala na tehdejší dobu velice účelná a moderní budova.
Avšak příspěvky a dary od různých příznivců Sokola nestačily na pokrytí nákladů, proto bylo rozhodnuto o půjčce od Hypoteční banky a banky Slavie. Garantem půjček byl ministerský předseda Antonín Švehla.
15. května 1932 před Všesokolským sletem, s velkým úsilím a zadlužeností, byla výstavba areálu a budov za pouhých sedm měsíců částečně dokončena a k otevření bylo pořádáno okrskové cvičení, kde byly předcvičovány všechny skladby sletu 1932.
12. prosince 1933 umírá ministerský předseda Antonín Švehla, který byl po dvacet let starostou hostivařské sokolské jednoty. Nedal se odradit vnitřními ani vnějšími obtížemi a jednotu udržel. Proto 13. prosince 1933 se správní výbor usnesl pojmenovat naši sokolovnu „Sokolovnou bratra Antonína Švehly“.
Nadšení z doby výstavby pomalu vyprchávalo a dostavila se únava i útlum, způsobené také světovou hospodářskou krizí 30. let. Vznikají vážné hospodářské potíže. Dluhové zatížení nového areálu je velmi vysoké.
Přichází okupace a v r. 1941 je Sokol jako protifašistická organizace zrušen.
Budova je využita pro opravy a šití stejnokrojů německé armády. Ve věznicích a koncentračních táborech zahynulo i 13 členů Sokola.
Po skončení 2. světové války se činnost velice rychle oživuje. Pořádají se plesy a různé zábavné akce. A především díky členkám hospodyňského odboru fungují bufety a je zajištěno občerstvení. Rok 1948 přinesl oddlužení jednoty a je také rokem sjednocení tělovýchovných oddílů. Na základě vládního usnesení se do TJ Sokol Hostivař sloučily: DTJ (Dělnická tělocvičná jednota), SK a HC Hostivař, OGAR, OREL, TC Marius, NTV Hostivař, ČKV (Český klub velocipedistů).
Znovu nastává útlum v činnosti.
K oživení dochází v r. 1950, kdy stávající organizaci pod názvem Dělnická sportovní organizace převzala Pérovna Hostivař pod názvem TJ Baník Hostivař. Tato patronace trvala šest let. Nový sponzor se již nenašel, přestože se v Hostivaři hrála liga v pozemním hokeji, výborný fotbal a lední hokej. Přibývají zájemci o nové sporty – tenis, košíkovou, volejbal, SODP (Sdružení otužilců a dálkového plavání) a v r. 1965 jezdecký oddíl. Ruší se však lední hokej vzhledem ke klimatickým podmínkám.
Na přelomu 60. a 70. let začíná v Hostivaři velká bytová výstavba, a tím i vzrůstá členská základna. Členem jednoty byl i přemožitel kanálu La Manche František Venclovský. Muži a dorost pozemního hokeje byli několikanásobnými mistry republiky. Členky ZRTV mnohokrát cvičily na Československé spartakiádě.
V r. 1989 bylo v jednotě celkem 890 členů v 7 oddílech a 1 odboru. Z toho bylo 500 žáků a dorostu.
Po roce 1989, 15. prosince 1995 dochází ke znovuobnovení sokolské jednoty.
Současnost TJ SOKOL v Hostivaři
Součastnost Švehlovy sokolovny v Hostivaři začíná 6.prosince 1995, kdy byla obnovena na valné hromadě činnost Tělocvičné jednoty Sokola Hostivař. Starostou byl zvolen Dr. Václav Scheiner.
V roce 1996 do jednoty přichází Mgr. Petra Šikýřová, zprvu jako cvičitelka dětí. Později zakládá nový loutkoherecký soubor, který vystupuje pod jménem Divadélko Frydolín. Spolu s paní Marií Zdeňkovou při uspořádání archivu objevují pod vrstvami prachu skrytou historii nejen sokolovny, ale též divadelníků, kteří zde působili již v roce 1928. Kole divadélka se vytváří kruh nadšenců, kteří se ze všech sil snaží zlomit působení zubu času a značně ohlodanou budovu vrátit k plnému životu a vytvořit nové kulturní i sportovní centrum v Hostivaři.
Od roku 2002 se koná nesoutěžní přehlídka loutkových her pro děti Hostivařská loutkárna. V roce 2003 ČOS a NIPOS - ARTAMA (organizace při Ministerstvu kultury ČR, věnující se amatérským uměleckým souborům) pořádají v Hostivařské sokolovně Loutkářskou školičku – střednědobý kurz pro amatérské loutkáře vedené profesionály.
Od roku 2005 Divadélko Frydolín pořádá výběrovou přehlídku amatérských loutkových divadel - Pražský Tajtrlík, a tak se Švehlova sokolovna stává jednou za rok místem setkání loutkářů z celé ČR.
Částečná rekonstrukce vnitřních prostor sokolovny vytváří příjemné prostředí pro sportovní i další aktivity.
V roce 2000 zahájilo svou činnost Mateřské centrum Frydolínek. Pro rodiče na mateřské dovolené a jejich ratolesti je zde herna s programem výtvarným, hudebně-pohybovým i sportovním. Pro děti je přichystána malá loutková pohádka.
V odpoledních hodinách poskytuje sokolovna zázemí stále většímu počtu kroužků pro děti. Ze sportovních je to cvičení rodičů s dětmi, jóga pro děti a oddíl míčových her pro mladší žáky. Mezi kroužky s uměleckým zaměřením patří Hostivařské tanečky - taneční kroužek pro předškoláky, který svými vystoupeními zpestřuje program akcí MC Frydolínek pořádaných pro širokou veřejnost. Dalším kroužkem jsou Výtvarné hrátky, kde, jak již název napovídá, se děti seznámí s tradičními i netradičními výtvarnými technikami. Vyzkoušejí si práci s modelovací hmotou, techniku koláže i découpage – ubrouskovou techniku. A kdo by se rád nepochlubil vlastnoručně kašírovaným lampiónem při každoročním Martinském lampiónovém průvodu v okolí sokolovny (tj.11.listopadu).
Rok 2003 je rokem 110. výročí znovuobnovení Tělocvičné jednoty v Hostivaři. Na oslavu tohoto výročí jsme uspořádali Den otevřených dveří, který navštívilo velké množství pamětníků, ale též mladých lidí z Hostivaře i přilehlých městských částí. Před shromážděným publikem poděkoval starosta TJ Sokola Hostivař Dr. V. Scheiner sestře Šikýřové i kolektivu lidí, jež do sokolovny přivedla. Starosta městské části Jan Nádvorník přislíbil pomoc při záchraně historicky cenné budovy, která již dnes přináší potěšení široké škále zájemců. V rámci dne otevřených dveří proběhla prezentace kroužků a oddílů TJ Hostivař, vernisáž výstavy Nové fotografie staré Hostivaře Marie Zdeňkové a vystoupení oddílu aerobiku. K tanci i poslechu hrál orchestr Junior hostivařské ZUŠ a kapela The Chords.
V roce 2004 je na valné hromadě dne 19.února zvolen starostou Ing. Tomáš Hrubý, který svým novým elánem nakazil ostatní a došlo k velké změně, jak ve vnitřních prostorách budovy, tak v organizaci. Začaly se pořádat pravidelné jarní a podzimní brigády. Svépomocí byly vyklizeny veškeré prostory. Byl zrekonstruován sál bývalého kina, kde dnes hraje svá představení divadélko Frydolín, cvičí se aerobik, pořádají se různé oslavy, maškarní plesy, mikulášské. Na podzim v tomto opraveném sále jsme oslavili 135.výročí prvního založení sokolské jednoty v Hostivaři. Své pokroky předvedly oddíly zdravotního a kondičního cvičení žen, aerobik a na závěr vystoupila Naďa Urbánková.
V roce 2005 na podzim jsme oslavili 10.výročí obnovení TJ Sokol Hostivař po roce 1989.
V roce 2006 na mimořádné valné hromadě dne 12.dubna zvolen nový starosta Ing. Luděk Barták.
Hostivař, v letech založení Sokola, byla obcí převážně zemědělského charakteru. Tehdejší farnost soustřeďovala veškeré okolní dění - Hájů, Chodova, Chodovce a částečně i Horních Měcholup. Ze zakládajících stanov vyčteme den vzniku Sokolské jednoty 1. listopadu 1869. Začátky byly těžké. V té době zde také byly založeny spolky Svornost, Osvěta, Beseda Barák a jiné. Tělocvičná činnost se provozovala v sálech restaurací. A to zejména U Pešautů, později U Červených. Proto činnost postupně zaniká.
V roce 1874 je založena Sokolsko-hasičská jednota, která má také krátkou dobu trvání.
Až v roce 1893 se sešlo 15 odvážlivých nadšenců v hostinci U Pešautů, aby znovu založili Sokolskou jednotu (přes značnou nepřízeň hostivařského občanstva). Tento rok byl dlouho mylně považován za rok prvního vzniku.
Po 1. světové válce, kdy se počet členů podstatně zvýšil, se sport provozoval ve školní tělocvičně - na dnešním Trhanovském náměstí (dnes se zde nachází SKBÚ). Cvičitelé byli převážně učitelé ze Základní školy. Ale tyto prostory byly využívány i cvičenci z DTJ a FDTJ.
Velkým snem bylo získání vlastní tělocvičny. V letech 1923 a dalších bylo uvažováno o postavení sokolovny Na Groši, v blízkosti křižovatky Švehlova – Pražská. Projekt vypracoval místní architekt – stavitel Oldřich Šikýř. Život se však ubíral jiným směrem. Rozrůstání obce směrem ke Štěrboholům a Dolním Měcholupům, s předpokládaným průmyslovým rozvojem, přivodil změnu a výběr místa v prostoru proti nádraží Hostivař, v ulici U Branek č. 674. V den výročí založení Československé republiky dne 28. října 1931 byl slavnostně položen základní kámen, který je nyní zasazen ve stěně chodby před šatnami tělocvičny. Sokol ve 20. a 30. letech provozoval kino, pod patronací České obce sokolské (ČOS), v továrně Podhajský (TOS Hostivař), jehož výdělek sloužil k financování výstavby sokolovny podle projektu významného architekta ing. Ladislava Machoně. Podle jeho návrhů vznikala na tehdejší dobu velice účelná a moderní budova.
Avšak příspěvky a dary od různých příznivců Sokola nestačily na pokrytí nákladů, proto bylo rozhodnuto o půjčce od Hypoteční banky a banky Slavie. Garantem půjček byl ministerský předseda Antonín Švehla.
15. května 1932 před Všesokolským sletem, s velkým úsilím a zadlužeností, byla výstavba areálu a budov za pouhých sedm měsíců částečně dokončena a k otevření bylo pořádáno okrskové cvičení, kde byly předcvičovány všechny skladby sletu 1932.
12. prosince 1933 umírá ministerský předseda Antonín Švehla, který byl po dvacet let starostou hostivařské sokolské jednoty. Nedal se odradit vnitřními ani vnějšími obtížemi a jednotu udržel. Proto 13. prosince 1933 se správní výbor usnesl pojmenovat naši sokolovnu „Sokolovnou bratra Antonína Švehly“.
Nadšení z doby výstavby pomalu vyprchávalo a dostavila se únava i útlum, způsobené také světovou hospodářskou krizí 30. let. Vznikají vážné hospodářské potíže. Dluhové zatížení nového areálu je velmi vysoké.
Přichází okupace a v r. 1941 je Sokol jako protifašistická organizace zrušen.
Budova je využita pro opravy a šití stejnokrojů německé armády. Ve věznicích a koncentračních táborech zahynulo i 13 členů Sokola.
Po skončení 2. světové války se činnost velice rychle oživuje. Pořádají se plesy a různé zábavné akce. A především díky členkám hospodyňského odboru fungují bufety a je zajištěno občerstvení. Rok 1948 přinesl oddlužení jednoty a je také rokem sjednocení tělovýchovných oddílů. Na základě vládního usnesení se do TJ Sokol Hostivař sloučily: DTJ (Dělnická tělocvičná jednota), SK a HC Hostivař, OGAR, OREL, TC Marius, NTV Hostivař, ČKV (Český klub velocipedistů).
Znovu nastává útlum v činnosti.
K oživení dochází v r. 1950, kdy stávající organizaci pod názvem Dělnická sportovní organizace převzala Pérovna Hostivař pod názvem TJ Baník Hostivař. Tato patronace trvala šest let. Nový sponzor se již nenašel, přestože se v Hostivaři hrála liga v pozemním hokeji, výborný fotbal a lední hokej. Přibývají zájemci o nové sporty – tenis, košíkovou, volejbal, SODP (Sdružení otužilců a dálkového plavání) a v r. 1965 jezdecký oddíl. Ruší se však lední hokej vzhledem ke klimatickým podmínkám.
Na přelomu 60. a 70. let začíná v Hostivaři velká bytová výstavba, a tím i vzrůstá členská základna. Členem jednoty byl i přemožitel kanálu La Manche František Venclovský. Muži a dorost pozemního hokeje byli několikanásobnými mistry republiky. Členky ZRTV mnohokrát cvičily na Československé spartakiádě.
V r. 1989 bylo v jednotě celkem 890 členů v 7 oddílech a 1 odboru. Z toho bylo 500 žáků a dorostu.
Po roce 1989, 15. prosince 1995 dochází ke znovuobnovení sokolské jednoty.
Současnost TJ SOKOL v Hostivaři
Součastnost Švehlovy sokolovny v Hostivaři začíná 6.prosince 1995, kdy byla obnovena na valné hromadě činnost Tělocvičné jednoty Sokola Hostivař. Starostou byl zvolen Dr. Václav Scheiner.
V roce 1996 do jednoty přichází Mgr. Petra Šikýřová, zprvu jako cvičitelka dětí. Později zakládá nový loutkoherecký soubor, který vystupuje pod jménem Divadélko Frydolín. Spolu s paní Marií Zdeňkovou při uspořádání archivu objevují pod vrstvami prachu skrytou historii nejen sokolovny, ale též divadelníků, kteří zde působili již v roce 1928. Kole divadélka se vytváří kruh nadšenců, kteří se ze všech sil snaží zlomit působení zubu času a značně ohlodanou budovu vrátit k plnému životu a vytvořit nové kulturní i sportovní centrum v Hostivaři.
Od roku 2002 se koná nesoutěžní přehlídka loutkových her pro děti Hostivařská loutkárna. V roce 2003 ČOS a NIPOS - ARTAMA (organizace při Ministerstvu kultury ČR, věnující se amatérským uměleckým souborům) pořádají v Hostivařské sokolovně Loutkářskou školičku – střednědobý kurz pro amatérské loutkáře vedené profesionály.
Od roku 2005 Divadélko Frydolín pořádá výběrovou přehlídku amatérských loutkových divadel - Pražský Tajtrlík, a tak se Švehlova sokolovna stává jednou za rok místem setkání loutkářů z celé ČR.
Částečná rekonstrukce vnitřních prostor sokolovny vytváří příjemné prostředí pro sportovní i další aktivity.
V roce 2000 zahájilo svou činnost Mateřské centrum Frydolínek. Pro rodiče na mateřské dovolené a jejich ratolesti je zde herna s programem výtvarným, hudebně-pohybovým i sportovním. Pro děti je přichystána malá loutková pohádka.
V odpoledních hodinách poskytuje sokolovna zázemí stále většímu počtu kroužků pro děti. Ze sportovních je to cvičení rodičů s dětmi, jóga pro děti a oddíl míčových her pro mladší žáky. Mezi kroužky s uměleckým zaměřením patří Hostivařské tanečky - taneční kroužek pro předškoláky, který svými vystoupeními zpestřuje program akcí MC Frydolínek pořádaných pro širokou veřejnost. Dalším kroužkem jsou Výtvarné hrátky, kde, jak již název napovídá, se děti seznámí s tradičními i netradičními výtvarnými technikami. Vyzkoušejí si práci s modelovací hmotou, techniku koláže i découpage – ubrouskovou techniku. A kdo by se rád nepochlubil vlastnoručně kašírovaným lampiónem při každoročním Martinském lampiónovém průvodu v okolí sokolovny (tj.11.listopadu).
Rok 2003 je rokem 110. výročí znovuobnovení Tělocvičné jednoty v Hostivaři. Na oslavu tohoto výročí jsme uspořádali Den otevřených dveří, který navštívilo velké množství pamětníků, ale též mladých lidí z Hostivaře i přilehlých městských částí. Před shromážděným publikem poděkoval starosta TJ Sokola Hostivař Dr. V. Scheiner sestře Šikýřové i kolektivu lidí, jež do sokolovny přivedla. Starosta městské části Jan Nádvorník přislíbil pomoc při záchraně historicky cenné budovy, která již dnes přináší potěšení široké škále zájemců. V rámci dne otevřených dveří proběhla prezentace kroužků a oddílů TJ Hostivař, vernisáž výstavy Nové fotografie staré Hostivaře Marie Zdeňkové a vystoupení oddílu aerobiku. K tanci i poslechu hrál orchestr Junior hostivařské ZUŠ a kapela The Chords.
V roce 2004 je na valné hromadě dne 19.února zvolen starostou Ing. Tomáš Hrubý, který svým novým elánem nakazil ostatní a došlo k velké změně, jak ve vnitřních prostorách budovy, tak v organizaci. Začaly se pořádat pravidelné jarní a podzimní brigády. Svépomocí byly vyklizeny veškeré prostory. Byl zrekonstruován sál bývalého kina, kde dnes hraje svá představení divadélko Frydolín, cvičí se aerobik, pořádají se různé oslavy, maškarní plesy, mikulášské. Na podzim v tomto opraveném sále jsme oslavili 135.výročí prvního založení sokolské jednoty v Hostivaři. Své pokroky předvedly oddíly zdravotního a kondičního cvičení žen, aerobik a na závěr vystoupila Naďa Urbánková.
V roce 2005 na podzim jsme oslavili 10.výročí obnovení TJ Sokol Hostivař po roce 1989.
V roce 2006 na mimořádné valné hromadě dne 12.dubna zvolen nový starosta Ing. Luděk Barták.
12.09.2010
Výstava fotografií Jany Šorfové - Květinový ráj
více ››
developed by JOOKA.NET © TJ Sokol Hostivař 2006